Pořádáme letní stanový tábor pro děti od 6 do 14 let, kluky i holky. Děti si na táboře, který trvá dva týdny, vyzkouší všelijaké dovednosti, poznají nové kamarády a zažijí soustu zábavy. Během tábora probíhají etapové hry, které jsou inspirované hlavním tématem daného roku. Tyto hry děti plní v předem sestavených celotáborových skupinkách. Další podstatným bodem programu je takzvaná Liga, což je sportovní disciplína, kde skupinky soupeří proti sobě v nějakém upraveném sportu.
Kdy:
Pokračujeme v kurzech Alfa a další běh kurzu zahajujeme ve čtvrtek 26. září 2024 v 19.00 hodin ve farním centru Malejov.
Kde?
Farní centrum Malejov
Praha 6- Liboc, Libocká 41 vedle kostela sv. Fabiána a Šebestiána
Přihlásit se můžete u vedoucího kurzu
Vedoucí kurzu: Jiří Vermach
mobil: 732 263 971
mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vytrvejte a zůstaňte pevní
Násilí opanuje zemi. Planeta bude probodnuta meči nevědomosti a nenávisti. Národy se budou potácet pod tíhou utrpení, strach zpustoší celou zemi jako bouře, srdce lidí budou přetékat žalem. Hloupí a zlí lidé budou ovládat osud národů, zavlečou je na cestu utrpení a smrti kvůli slepé zášti, které budou přezdívat „spravedlnost“. Zášť a nevědomost ovládnou svět.
Vytrvejte a zůstaňte pevní ve víře a v lásce. Tvář země se změní, ale vy si zachováte Kristovu tvář. Hranice, společenství a zřízení států budou vymazány a znovu nakresleny, lidé se budou ploužit pod tíhou ohně a železa, ale vy si zachováte lásku bez hranic. Střežte své církevní společenství, vaším státním zřízením ať je evangelium. Buďte kotvou, která zachytí bloudící, vaše srdce ať jsou přístavem spásy pro všechny ztracené a zbloudilé, kteří prosí o ochranu. Svými modlitbami můžete spustit déšť milosrdenství a zemi zavlažit svou láskou. Modlete se, aby se zatvrzelá srdce obměkčila, aby zatemnělé mysli prozřely.
Je dnes ještě v církvi místo pro úctu k Ježíšovu srdci? Není uctívání Ježíšova srdce jen určitou dobově podmíněnou formou zbožnosti, která postupně mizí, jako už v dějinách církve vymizelo tolik jiných? A máme přece – i v církvi – tolik naléhavějších úkolů...>
Ale právě v prostředí, které si tolik slibuje od činnosti a plánování, které si tolik cení úspěchu a výsledku, je nezbytné, aby si křesťan nějakou podobu úcty k Ježíšovu srdci budoval a udržoval, aby „hleděl na Toho, kterého probodli“.
Úcta k Ježíšovu srdci se v církvi naplno rozvinula v 17. století – a možná se dnes může jevit jako pozůstatek barokní zbožnosti, prožívané snad až příliš citově.
O Božím srdci však čteme už ve Starém zákoně. Jedno z nejkrásnějších míst nacházíme v knize proroka Ozeáše: ta je koncipována jako Hospodinův soudní spor s jeho lidem, jehož nevěrnost a zatvrzelost probouzí Boží hněv a volá po spravedlivém potrestání; v 11. kapitole je však líčení nadcházejících trestů náhle přerušeno nečekaným Hospodiným slovem: „Což bych se tě, Efraime, mohl vzdát, mohl bych tě, Izraeli, jen tak vydat? Mé vlastní srdce se proti mně vzepřelo, jsem pohnut hlubokou lítostí. Nedám průchod svému planoucímu hněvu.“ Větší než Boží spravedlnost je jeho láska a slitování.
Originálním jazykem většiny starozákonních knih je hebrejština. Předlohou českého milosrdenství je v hebrejském textu v drtivé většině případů podstatné jméno chesed. Slovníky pro ně uvádějí různé možnosti překladu: laskavost, vlídnost, milosrdenství, pevná láska, přízeň, oddanost, loajalita, solidarita, věrnost, zbožnost.
Svátek Zjevení Páně, lidově „Třech králů“ (6.1.), odjakživa doprovázely lidové zvyky. Na křesťanském Východě se světí křestní voda a žehnají se řeky. Ve střední Evropě je zvykem žehnání domů, při němž se na dveře křídou píší písmena C+M+B s udáním letopočtu. V Čechách obvykle K+M+B. Nejsou to počáteční písmena jmen „Třech králů“: Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského Christus mansionem benedicat: Kristus požehnej tomuto domu. A není pouze symbolické, že se toto žehnání domů provádí na počátku roku...
„Překonej lhostejnost a dosáhni míru“
1. Bůh není lhostejný! Bohu na lidstvu záleží, Bůh ho neopustí! Tímto svým hlubokým přesvědčením bych chtěl na začátku nového roku doprovodit svá přání hojných požehnání a míru jako znamení budoucí naděje pro všechny muže a ženy, pro všechny rodiny, lidi a národy na celém světě, jakož i pro všechny hlavy států a vlád a pro náboženské představitele. Neztrácejme naději, že rok 2016 nás všechny zastihne, jak se na různých úrovních plně a s důvěrou nasazujeme pro vytváření spravedlnosti a pracujeme pro mír. Ano, mír je Božím darem i dílem člověka. Mír je Božím darem a zároveň je svěřen všem lidem, kteří jsou povoláni, aby ho vytvářeli.