PRVNÍ ČTENÍ Z KNIHY PROROKA IZAIÁŠE (Iz 40,1-5.9-11)
Těšte, těšte můj národ - praví váš Bůh. Mluvte k srdci Jeruzaléma, volejte k němu, neboť je skončena jeho špatnost, odčiněna jeho nepravost, vzal z Hospodinovy ruky dvojnásob za všechny své hříchy. Hlas volá: "Na poušti připravte Hospodinovi cestu, v pustině urovnejte stezky našemu Bohu! Každé údolí ať se zvýší a každá hora a pahorek ať se sníží! Co je křivé, ať se napřímí, co je drsné, ať se narovná! Hospodinova velebnost se zjeví a každé tělo společně uzří, že mluvila Hospodinova ústa." Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst! Pozdvihni (svůj hlas) a neboj se; řekni judským městům: "Hle, váš Bůh! Hle, Pán, Hospodin, přichází s mocí, jeho rámě mu dává vládu. Hle, u sebe má svou mzdu a před sebou má svůj zisk. Jako pastýř pase své stádo, svým ramenem shromažďuje beránky, ve svém klínu je nese, březí ovce šetrně vede."
DRUHÉ ČTENÍ Z DRUHÉHO LISTU SVATÉHO APOŠTOLA PETRA (2 PETR 3,8-14)
Jednu věc, milovaní, nesmíte přehlédnout: že je u Pána jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. Ne že by Pán otálel splnit to, co slíbil, jak ho někteří (lidé) obviňují z otálení, ale je k vám shovívavý, protože nechce, aby někdo zahynul, naopak chce, aby se všichni dali na pokání. Ten den Páně však přijde jako zloděj a tehdy nebesa náhle s rachotem pominou, živly se stráví žárem i země a všechno, co se na ní bude nalézat. A tak všechno vezme za své. Jak vám proto musí ležet na srdci, abyste žili svatě a zbožně, a tak očekávali a urychlovali příchod toho Božího dne, kdy se nebesa stráví v ohni a živly rozplynou v žáru. Ale my čekáme - jak on to slíbil - nová nebesa a novou zemi, kde bude mít svůj domov spravedlnost. Když tedy na to musíte čekat, milovaní, horlivě se snažte, abyste byli před ním bez poskvrny a bez úhony v pokoji.
SLOVA SVATÉHO EVANGELIA PODLE MARKA (MK 1,1-8)
Začátek evangelia o Ježíši Kristu, Synu Božím: Je psáno u proroka Izaiáše: "Hle, já posílám svého posla před tebou, on ti připraví cestu. Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky!" Když Jan Křtitel (vystoupil) na poušti, hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy. Vycházel k němu celý judský kraj a všichni jeruzalémští obyvatelé, dávali se od něho křtít v řece Jordánu a (přitom) vyznávali své hříchy. Jan nosil šat z velbloudí srsti a kolem boků kožený pás. Živil se kobylkami a medem divokých včel. Kázal: "Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u opánků. Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“
K ZAMYŠLENÍ
Celou dobu Starého zákona můžeme vnímat jako Advent – čas přípravy a očekávání příchodu Spasitele. Prorok Izaiáš volá: „Těšte, těšte můj národ!“ Čím má být Boží lid utěšen? Končí doba ztracenosti, opuštěnosti - „Hle, váš Bůh! Hle, Pán, Hospodin, přichází s mocí, jeho rámě mu dává vládu.“ Už se připravuje cesta, Bůh sám odstraňuje pahorky a zarovnává doliny, posílá svého posla. Vystupuje Jan Křtitel a ohlašuje: „Ten čas je zde, připravte svá srdce.“ My už známe Evangelium, víme, že Mesiáš přišel a vykonal to, kvůli čemu přišel. Přišel jako pastýř, který hledá a nalézá zatoulané, přišel jako lékař, který hojí zraněné, přišel, aby na sebe vzal odsouzení, abychom my mohli žít. To vše víme. Nelze však přijmout nový život bez následování, bez učení žít jako Ježíš, bez obrácení. I my, nový Boží lid očekáváme – Ježíšův druhý příchod ve slávě, jeho přicházení do našeho života i jeho příchod na konci časů, abychom spolu s ním vstoupili a žili v otcově domě. A sv. Petr nás vybízí: „Jak vám proto musí ležet na srdci, abyste žili svatě a zbožně, a tak očekávali a urychlovali příchod toho Božího dne.“
Přeji požehnané dny adventu, ať dobrý Bůh potěšuje vaše srdce.
P. Jeroným