Evropa, civilizace navenek s vysokými hradbami, moderní technikou, samořízeními raketami a obrněnými pásy, ale civilizace zevnitř vykotlaná, civilizace bez myšlenky, pro kterou by se chtělo žít, bez vize, za kterou by stálo za to umřít, civilizace jako dutý strom, čekající na první lehký poryv větru, který ji bez námahy smete. Civilizace, která si v naději na rychlý let vzhůru přeťala kořeny a v rámci odlehčení hodila víru přes palubu, ale nevšimla si, že na její místo přiletěli běsi.

   Nejsme pěšci na šachovnici světa, kteří jsou sem a tam pohybováni osudem, hvězdami, démony či bohy, kteří nás přeskupují z políčka na políčko či někdy obětují ve prospěch strategického postupu celé armády. Nejsme pěšáci světa. To my sami rozhodujeme, a proto jsme zváni obrazem Božím. Náš příběh není dopředu dané fátum a není vepsán ani ve hvězdách, ani v ptačích vnitřnostech, neznají jej ani Delfy, ani kartáři, a to z jednoduchého důvodu. Můj životopis si píši já sám.

   Jak snadné je ve jménu víry vyslovit anathema, jak je snadné být ve jménu pravé víry krutý, ve jménu Božího království někoho zabít. Blaire Pascal říká, že člověk nikdy nekoná zlo tak dokonale a s nasazením, jako když jej koná z náboženského přesvědčení.
   A C. S. Lewis říká v podobném duchu hořkou pravdu: Pokud se křesťanství nezdaří učinit člověka mnohem lepším, učiní jej mnohem horším. Z negace se ovšem nedá dlouhodobě žít a je to cesta právě do těch pekel, před kterými člověk původně prchal.

   Ďábel – diabolos -  je ten, který rozděluje, a řecké sloveso diaballein skutečně znamená rozdělovat. Proto se ďábel maluje se dvěma rohy, které míří každý jinam, proto jedna noha a jedno kopyto, pryč od sebe. Pravdu má ten hořký výrok, že svět lze rozdělit na dvě velké skupiny lidí: Ta první myslí, že svět lze rozdělit na dvě velké skupiny lidí. Ta druhá myslí, že ne.
Ježíš chtěl až do žní nechat růst spolu koukol s pšenicí, neboť obé roste v srdci jediného člověka, neboť nejsme nikdy my a ti druzí. Každý, kdo chce vytrhnout koukol už zde na zemi, zplodí poušť.

převzato  z knihy  Marek Vácha: Neumělcům života, Cesta 2014